Skvělá show ale hlavně především nezapomunetelný zížitek pro mě dalšího splněného snu, který se již nebude opakovat a jen při pouštění tohoto oblíbeného alba budu jen vzpomínat jak jsem se stal její součástí. Vytahovat jednotlivosti z tohoto koncertu není na místě, vše na mě působilo jako velice pevný celek, kde každá minuta koncertu byla perfektně připravena a zvládnuta se spoustou efektů a téměř dokonalou často 3D projekcí!!!
Klaním se Rogerovi za toto dílo
Celé vystoupení bylo zahráno s perfektní přesností až neuvěřitelně podobající tak jak jí známe s nosičů.
Mohu porovnat jeho vokální projev z koncertem vroce 2007 na stejném místě na show Dark side of the moon - kde nevyzpíval všechny pasáže ale zde musím říci, že tentokrát byl jeho vokální projev naprosto perfektní.
Dnes večer hraje druhý koncert v areně, která byla totálně vyprodaná.
Na akci jsem se potkal se spoustu skvělými lidmi, někteří i ze zdejšího fora. "Jirie" před koncertem jsme si hezky popovídali o hifi a o hudbě.
Byl jsem así 40m od podia, hezky na stání pěkně ve středu mezi kvadrofoními efekty se solidním výhledem na celou show.
Kdo nebyl, může jen litovat, toto se již asi nebude nikdy opakovat. Při cestě zpět ve vlaku, jsem seděli v kupé (8 lidí) s dalšími spokojenými návštěvníky koncertu, někteří s nich byli i na koncertu Pink Floyd na Strahově a všichni jsme se shodli, že nemá vůbec cenu mluvit a srovnávat Gilmoura a Waterse v Pink Floyd, toto byl zážitek se vším všudy a nikomu vůbec nic nechybělo.
Jinak na tomto turné tuším v Angli si některý koncert střihnul i s Gilmourem :)
zde foto :
Zde připojuji článek z novin :
V Praze zněla nečekaně aktuální The Wall
Jeden ze zakladatelů rockové legendy Pink Floyd, Roger Waters, nabídl v pátek Praze naživo The Wall. Deska z roku 1979, která už dávno patří ke klasice a milníkům hudební historie, zněla velmi aktuálně.
Od stokrát slyšené The Wall se nečeká nějak překvapivý zážitek a člověk si jde spíše tak nějak ze zvyku přezpívat hlavní hitovky, nicméně Rogers ukázal, že jeho představení (a The Wall je opravdu více představení než jen koncert) je stále aktuální.
Nepatří k improvizujícím muzikantům a nijak zvlášť nekomunikuje s lidmi, nepočítáme-li úvodní české "Dobrý večer". Drží se přesného plánu, protože tak komplexní dílo jako The Wall to vyžaduje.
Nejde jen o bezchybný zpěv a kytarová sóla, kde sedí každá nota a nic nepřebývá, pečlivě se musí pracovat i s kulisami a úžasnými video projekcemi, které tvoří polovinu zážitku. Za všemi pyrotechnickými a světelnými efekty se totiž skrývá vážné politické poselství.
Na scéně postupně rostla a zase padala 73 metrů dlouhá zeď, na kterou se promítaly mnohdy děsivé obrázky. K zamyšlení vyzývala jména lidí zemřelých v různých válkách po celé 20. století i tváře Hitlera a amerických prezidentů.
Nejsilnější částí byla letadla bombardující svět kříži, symboly dolaru, komunismu i islámu. Když Rogers zpíval "Should I Trust the Goverment?" a objevily se obří nápisy "No Fucking Way" a "Ani z "autocenzura"", dostala The Wall ještě jeden nečekaný význam a a české publikum začalo velmi hlasitě reagovat.
Většina lidí si sice přišla zavzpomínat na Another Brick in the Wall, Don't Leave Me Now, Hey You a Comfortably Numb, ale nakonec z toho byl aktuální politický happening.
Jediným mínusem koncertu se stala nesnesitelně přeplněná O2 Aréna, kde řada lidí nemohla vůbec nic vidět a neustále hrozilo, že někdo zkolabuje. Nesmyslné šikanování a zdržování tisíců lidí u vchodu z "bezpečnostních důvodů" bylo už jen klasickou "třešinkou na dortu".
Například účastnice koncertu Karol Hrušková Novinkám napsala: „Do O2 areny jsme dorazili včas, vystáli si frontu na nápoje, ale co následovalo, mě naprosto šokovalo. Měli jsme vstupenky k stání, ale nedalo se stát nikde, šílený dav nás táhl koridorem dál na plochu, v protisměru se snažili dostat ven lidé, kterým se udělalo nevolno z té tlačenice. Prodrala jsme se ven, kde už stál hlouček rozvášněných lidí, někteří pokřikovali, že chtějí vrátit peníze, jiní dokonce plakali,“
Celkové hodnocení: 95%
No jsem tak navnaděný že si jdu pustít The Wall s mého oblíbeného nosiče :
upraveno po cca 50 min. :
Po poslechu druhého cd The Wall se dostavilo v některých pasážích mrazení po celém těle, trochu jsem si pobrukoval některé textury a ve finální skladbě The Trial se mě Roger zhmotnil přede mnou, to je právě to, proč chodit na tyto koncerty, člověk si hned vybaví pasáže s reálu :)
http://www.youtube.com/watch?v=EfKSUvTF ... re=related
