HighEndForum

to Stranka Pavel-Audio:

Jak se projevilo to "odbrzdění" horního pásma (mimochodem dost zajímavý termín) na kmitočtové charakteristice v pásmu cca 8kHz - 20kHz? Odstranění odporu před výškáčem se přece muselo projevit, stačí použít normální terminologii.

PMA píše: ↑17 pro 2023 20:38 to Stranka Pavel-Audio:

Jak se projevilo to "odbrzdění" horního pásma (mimochodem dost zajímavý termín) na kmitočtové charakteristice v pásmu cca 8kHz - 20kHz? Odstranění odporu před výškáčem se přece muselo projevit, stačí použít normální terminologii.

Při použití kvalitních kondenzátorů(nemyslím tím Jantzen Superior Z-Cap) se dosáhne rozlišenějšího a klidnějšího projevu, který umožňuje charakteristiku reprosoustav udržet rovnou, bez jediného náznaku agrese. Není tedy nutné frekvenční charakteristiku naklápět dolů. Samozřejmě není to jen o kondenzátorech, stejnou měrou se na zvuku podílí vnitřní kabeláž, konektory ... To si už musí každý výrobce prošlapat sám :-)

Stranka Pavel-Audio píše: ↑18 pro 2023 09:44 Není tedy nutné frekvenční charakteristiku naklápět dolů.

Jasně, tak jsem si to myslel, že to byl důvod. Nesouvisí to třeba s vyzařovací charakteristikou, směrovostí použitého tweeteru? Tedy, že u některých je potřeba FR sklopit, v případě jiných ne, ba třeba i naopak, aby se vyvážil úbytek vyzářeného výkonu s kmitočtem.

Odbrzdit tu potřebuje všichni, jako když PMA zapojil výškáč naopak a zveřejnil měření. Mě je to fuk, ale snažíme se aby to hrálo a pomohlo vytvořit si krásu a dobrou náladu.
V fanouškovském prostoru se nemusíme tvářit striktně vědecky, Na Slovanetu to bylo tak sofistikované, až tam nikdo nezbyl a chodí se sem.

Ať to měří správně, ale pokud to nejde poslouchat nebo prodat, asi je někde chyba.

Vskutku tolerantní přístup, efičáku.

Ještě zpět k dobrému postřehu Vienny ohledně cívek. Vienna to trefil naprosto přesně (což o něčem vypovídá). Bohumil Sýkora pak už bohužel neměl možnost GT1 ani GT2 slyšet naživo. Vše se řešilo přeposíláním naměřených dat on pracoval čistě virtuálně. A přesně to co naťukl Vienna, to už jsme museli s kolegou doladit sami. Zkoušeli jsme krom kondenzátorů i cívky air core, wax ale i iron coil s velikými rozdíly ve zvuku. V každé reprosoustavě ale lépe fungoval jiný typ cívky, představa že waxka bude automaticky nejlepší řešení, byla z naší strany mylná.

Ještě bych zmínil jeden postřeh z finálního ladění a "odbrždění" vršku. Po úpravě středové kaloty jsme dosáhli jejího přirozenějšího projevu s větší živostí zvuku. Při prvním kontrolním poslechu se kalota pocitově ztratila, jako by v té bedně vůbec nebyla, až jsme si šli uchem potvrdit, že opravdu hraje. Kalota zapadla do zvukového obrazu tak, že ji člověk vůbec nevnímal jako samostatný zdroj zvuku. Dosáhli jsme přesně toho, čeho jsme si přáli. Následné kontrolní měření ukázalo nárůst úrovně skoro o 1dB proti měření před úpravou.

To efičák
Přesně tak to vnímáme taky, rozhodující je, zda to hraje, nebo nehraje. Úpravy jsme dělali čistě z poslechových důvodů, nikoli pro vylepšení charakteristiky, která není a nemůže být garancí super zvuku, ale to asi každý ví. Takže jen potvrzujeme, že frekvenční charakteristiku bereme jako pomocnou kontrolní informaci. To že výsledná chára vyšla jako rovná, je věc druhá :-)

To PMA
Myslíme si, že sklápění cháry je většinou snaha konstruktéra jednoduše vyřešit problém s projevem některých tweeterů možná okolo 8kHz a celkové sklopení cháry je jen důsledkem. Paradoxně ale problém nebývá často v tweeteru samotném, ale v tom, co je před ním. Máme zkušenost s BW a jejich Diamond tweeterem, který je často označován jako agresivní a nepříjemný. Za nás pouze více ukazuje na problémy před ním. Při zapojení našeho reproduktorového kabelu STRANKA Copper se dostavil efekt podobný jako u naší upravené kaloty viz text výše. Tweeter v BW pocitově zmizel a přestal na sebe upozorňovat, celé si to sedlo a zapadlo do sebe.

Naše upravené AMT má díky malému systému směrovky spíše nadprůměrné. V pásmu nad 15-16kHz které vytváří pocit jemnosti “hedvábnosti“ ve zvuku si myslíme, že lze pracovat i případně s mírným navýšením, ale určitě není důvod cháru sklápět.

Díky za odpověď, Pavle. Můžu se ještě zeptat, na jakém kmitočtu se dělí mezi kalotou a AMT?

Jinak, sice určitě nejsem cílová skupina, ale docela by mě zajímalo se přijet do Litoměřic na to podívat a poslechnout.

Úpravy jsme dělali čistě z poslechových důvodů, nikoli pro vylepšení charakteristiky, která není a nemůže být garancí super zvuku, ale to asi každý ví.

Žiaľ, ale každý to nevie. Pre mnohých je podstatné meranie a potom si sami "presvedčia" svoje uši, že tak to má hrať správne, ako je to namerané...

PMA píše: ↑19 pro 2023 18:20 Díky za odpověď, Pavle. Můžu se ještě zeptat, na jakém kmitočtu se dělí mezi kalotou a AMT?

Jinak, sice určitě nejsem cílová skupina, ale docela by mě zajímalo se přijet do Litoměřic na to podívat a poslechnout.

Kalota s AMT jsou dělené na 4kHz.

To je v pořádku Pavle, rád Tě po dlouhé době uvidím. Napíšu zprávu a domluvíme se.

Dveře jsou u nás otevřené samozřejmě pro všechny, koho naše produkty zajímají :-)

Stranka Pavel-Audio píše: ↑20 pro 2023 09:38
To je v pořádku Pavle, rád Tě po dlouhé době uvidím. Napíšu zprávu a domluvíme se.

Dveře jsou u nás otevřené samozřejmě pro všechny, koho naše produkty zajímají :-)

Dnes jsem se byl podívat na polechovku Pavla Stranky a poslechnout si repro GT2. Precizní návrh Bohouška Sýkory je znát, stejně tak nutno ocenit realizační dotažení Pavlem a jeho kolegou a velmi pěkné dílenské zpracování. Jde o velkou, nekompromisní reprosoustavu schopnou výborně zahrát jakýkoliv žánr, včetně velkého orchestru. Bude dobrou volbou pro toho, kdo má na ni doma dostatek prostoru.

Přivezl jsem si na poslech 3 vlastní CD, DGG 483 9971 Beethovenovy piano koncert s Kristianem Zimermanem, Linn records CKD 320 Mozart a Scottish Chamber Orchestra, a Telarc CD-83393 Super Bass.

Reprosoustava jasně rozlišuje kvalitu a zpracování nahrávek.

Omluva, repro se jmenují GT1, spletl jsem název.

“ Jde o velkou, nekompromisní reprosoustavu schopnou výborně zahrát jakýkoliv žánr, včetně velkého orchestru”

Jak ste to poznal bez poctiveho ABX testu?

Ospravedlnujem sa za trchu nemiestnu otazku na ktoru necakam odpoved.

Tak ty hlouposti nepište, milý pane. ABX test se používá pro potvrzení rozdílu ve zvuku dvou komponent. Neříká co je lepší, co je horší, ani nedává žádný celkový verdikt o kvalitě. Říká jen to, jestli dotyčný spolehlivě poznal rozdíl, nebo ne. A jak jsem poznal, co repro umí? Chodím na koncerty klasické hudby, takže mám jakousi představu o zvuku orchestru. Překvapuje mě, že zrovna Vy jste měl potřebu napsat takovou hloupost.

Nie je tu na to priestor si to vysvetlovat.

blesk666 píše: ↑31 led 2024 21:49 “ Jde o velkou, nekompromisní reprosoustavu schopnou výborně zahrát jakýkoliv žánr, včetně velkého orchestru”

Jak ste to poznal bez poctiveho ABX testu?

Ospravedlnujem sa za trchu nemiestnu otazku na ktoru necakam odpoved.

Stačí iba počúvať, pokiaľ poslucháč vie rozoznať symfonický orchester od rockovej kapely, husle od klavíra a pod. Môžem testovať a merať koľko chcem. Pokiaľ tu uši "neberú" tak to nemá význam.

Zajímavé by bylo srovnání s ostatními Českými novinkami..Klidně i ABX pokud by na to byl prostor, ale to je utopie..

PMA : Pavle, doporučuji poslech těchto beden a celého systému Stranka u Mariána ( MANA ) v domácích podmínkách , slušně ošetřený obývák a změřená akustika ( Vitvar ), vč. jeho akustických úprav. Poté uslyšíš potenciál těchto beden. Solo přívod a pračka sítě povznesla tuto sestavu na vynikající úroveň.

Pytell: Mirku, poslouchaný model je nový GT1 s basovými měniči 10". Předchozí GT2 měly jen 8" měniče, což je docela výrazný rozdíl. Mana má GT2 s 2 x 8", nebo GT1 s 2 x 10"?

PMA : Ano, Pavle --- MANA má GT2 a tuším 2 x 8" .

Též mi nedává smysl dotaz od blesk666.A do puntíku souhlasím s odpovědí PMA. Jen bych dodal,že na té skvělé reprodukci klasiky určitě neměly zásluhu jen jistě velmi dobré reprosoustavy,nýbrž celý do detailu sladěný řetězec.

Mám dotaz a nechci rýpat, jak je možné v domácích garážových podmínkách udělat nastavit reprobednu když takové firmy jako B&W, Kef, Dynaudio atd. na to mají úplné laboratoře a zkušební studia. Jaksi mě to nejde do hlavy?

jednoducho umiestnis repro do priestoru kde su daleko steny (telocvicna, atd.) alebo vonku na zahrade :-) v nejakej vyske ideal co najvyssie od zeme.

Můj názor je, že je to lepší reprosoustava, než B&W801 a B&W802. B&W a řada dalších podobných firem “ladí” reprosoustavy na svůj specifický firemní zvuk. Konkrétně B&W jsou velmi nevyvážené reprosoustavy. Naproti tomu malá firma nemusí držet jakousi linii. Hlavně je za tím vysoká erudice Bohouše Sýkory a jeho precizní, dlouhodobá vývojová práce. Co se týče vybavení, není to dnes problém ani pro malou firmu. Oni se specializovali na výběr součástek, do návrhu nesahali. Víc určitě řekl a třeba řekne Pavel Stranka.

A proč renomovaná firma na to ma doslova laboratoře?
Ještě jsem neslyšel takové garazové bedny aby mohli konkurovat těmto KEF, Dynaudio atd

Tak to ty si asi nepocul nieco fakt dobre urobene doma.

Ale jsem neslyšel ty opravdu povedené

Napadlo mě to když kamarád nakoupil repraky a součástky kromě ozvucnic které si nechal vyrobit. A když jsme to porovnavali tak mu hrají dobře ale nevyrovnají se tem mojim a to on se vyzná, vyučil se v TeslaLitovel a 10 let tam pracoval takže se vyzná a tak proto mě to vrtá hlavou

Asi by som na tuto diskusiu navrhol otvorit novu temu

blesk666 píše: ↑01 úno 2024 12:56 Asi by som na tuto diskusiu navrhol otvorit novu temu

urcite nechcem uz to viacej rozvadzat. je to dost OT a nepatri sa to.

Tak to uzavřeme, proč se v tom rýpat

PGH píše: ↑01 úno 2024 11:31 Mám dotaz a nechci rýpat, jak je možné v domácích garážových podmínkách udělat nastavit reprobednu když takové firmy jako B&W, Kef, Dynaudio atd. na to mají úplné laboratoře a zkušební studia. Jaksi mě to nejde do hlavy?

Keď si urobíš sám bedňu v domácich podmienkach - nezáleží na tom, kde ju robíš, ale ako ju urobíš. Urobíš základnú montáž, teda navrhneš (alebo niekto Ti navrhne) výhybku, vypočítaš si objem bedne, basreflexu, vyrobíš bedňu a umiestniš na určené miesto, kde si ju naladíš podľa Tvojich podmienok, t.j. použiješ vhodné káble a terminály, nožičky, vhodný akustický materiál na zatlmenie, nastavíš si basreflex a ďalšie záležitosti. Má to svoje výhody, lebo komerčný výrobok si už sám upravovať nebudeš. Základný návrh na realizáciu bední si nájdeš na web stránkach, napr. Troels Gravesen, prípadne Strassacker Lautsprecher shop a pod., alebo Ti ich niekto navrhne. Tak isto, ako aj komerční výrobcovia si môžeš prispôsobiť, prípadne vybrať iné meniče, prispôsobiť výhybku, atď.

Omlouvám se za pozdní reakci. Bylo toho tento týden více k řešení.

PMA děkujeme za návštěvu, bylo to fajn. Také díky za tip na dobrou hudbu, CD Telarc CD-83393 Super Bass je už na cestě :-).

Upřesním jen sestavu na které se hrálo: SONY CDP-337ESD napřímo do SPaudio A400S propojeno kabeláží STRANKA Silver. Napájení STRANKA SILVER MAX pro CD i A400S. Reproduktorové kabely STRANKA Silver Bi-Wi a reprosoustavy STRANKA GT1, pod všemi komponenty RBS podložky s bílým puntíkem.

Manev děkujeme za reakci. Máte pravdu, na výsledném zvuku se samozřejmě podílí každý komponent v sestavě. Stačilo na ukázku odebrat RBS podložky a sestava hrála jinak.

PGH: Samozřejmě komerční firmy chrlící veliké množství modelů a kusů ročně nebudou reprosoustavy měřit na zahradě 2 m nad zemí na pracovních kozách jako my, to by pro ně bylo strašně omezující, proto mají zařízené bezdozvukové místnosti(mohou si to i dovolit). Návrh výhybky je jedna věc, finální doladění druhá. Pro návrh výhybky musí být erudovaná osoba, která zpracuje měření ať už ze zahrady nebo z laboratoře a navrhne pracovní výhybku. Za nás tuto práci odvedl RNDr. Bohumil Sýkora. Na nás pak už bylo dát výhybku dohromady, tzn volba kvalitativně vhodných součástek, způsob propojení, vnitřní kabeláže, terminálů atd…

Je potřeba si uvědomit, že nám jako malovýrobci, nasazující vlastní krk při prezentaci a prodeji našich produktů jde pouze o výsledek. Ten musí být vždy skvělý. Pokud při vývoji přijdeme na nutnost použít dražší prémiové součástky do výhybky, stříbrné dráty na propojení, jednoduše je použijeme i přesto, že tak prodražíme výrobu reprosoustavy. Při našich malých sériích si větší investici vždy obhájíme lepším zvukem.

Velkovýrobce který vyrobí například 300 párů jednoho modelu ročně, už musí počítat trochu jinak. Pokud by použili lepší prémiové součástky a kvalitní stříbrné dráty na propojení, může se navýšení výrobních nákladů reprosoustav pohybovat okolo 30 ale i 80 tisíc na pár. Při výrobě 300 párů může potom navýšení nákladů činit i přes 20 milionů a to už se finanční oddělení bude vývojářům setsakra bránit. Nehledě na nutnost započítání provizí prodejního řetezce(výrobce, distributor, prodejce)který vyšší výrobní náklady dále znásobuje, což v našem případě nenastává. To už ale zabíháme jinam :-)

Tak že abych to shrnul. V případě, že je návrh výhybky korektní a použijí se adekvátní součástky a výrobní technologie, tak opravdu lze v „domácích“ podmínkách sestavit lepší produkt než si pak případně můžete koupit od zavedeného komerčního výrobce.

PGH píše: ↑01 úno 2024 12:19 Napadlo mě to když kamarád nakoupil repraky a součástky kromě ozvucnic které si nechal vyrobit. A když jsme to porovnavali tak mu hrají dobře ale nevyrovnají se tem mojim a to on se vyzná, vyučil se v TeslaLitovel a 10 let tam pracoval takže se vyzná a tak proto mě to vrtá hlavou

Ahoj PGH:
a vrtat hlavou Ti to bude dokud si repro řady GT nezajedeš poslechnout. Pokud tak neučiníš, tak je to opravdu jen rýpání (jak jsi sám uvedl v prvním příspěvku). Mrzí mě, když používáš slova garážové bedny u takového výrobku jako jsou STRANKA GT1. Už jen když se před tyto reprosoustavy postavíš, tak pochopíš, že před tebou nestojí žádný garážový projekt.
Používat v tomto případě zkušenost s repro postavenými kamarádem z Tesly Litovel je dle mého názoru úplně mimo a o ničem to nevypovídá - je to jen informace, že si někdo postavil nějakou bednu z nakoupených repráků. Rozhodně však nevěřím, že snesou srovnání s repro GT1.
Zajeď si je do Litoměřic poslechnout a potom si udělej názor. A nebo se zastav u mě na poslech GT2. Rád to s tebou proberu osobně a vezmi klidně i kamaráda stavitele. Potom to totiž bude založeno na poslechové zkušenosti a bude mít Tvá informace nějakou váhu, založenou na poslechové zkušenosti.
Fajn den do Olomouce
MaNa

Jojo, předsudky jsou, bohužel, u audiofilů velmi časté. A scénář je jako podle šablony, snadno předvídatelný, pokud se člověk v takové společnosti už nějaký ten pátek pohybuje.

Já to nemyslel špatně a nechci rýpat. Rad se někdy zastavím až to časově vyjde.

PGH píše: ↑13 úno 2024 05:03 Já to nemyslel špatně a nechci rýpat. Rad se někdy zastavím až to časově vyjde.

Ahoj PGH,
To by bylo super, rád bych se s tebou potkal a pokecal o hifi a hudbě celkově. Kdykoliv jsi u mě vítaný, klidně i s kamarádem, kterého HI-FI baví
Fajn den
MaNa

Ahoj Mana, snad to někdy vyjde, na podzim pokud bude jedu na vystavu tak možná by to vyšlo. Já jsem už jsem dneska víc posluchač hudby než hifista. V posledních 3 letech jsem koupil asi už svoji poslední aparaturu a už jen poslouchám a poslouchám a nic dalšího neřeším

To jste opravdu hráli z toho Sony ES CD přehrávače přímo do koncáku? Jak jste řešili ovládání hlasitosti? Byl použitý variabilní výstup? To vypadá jako před 30ti lety, Sony ES, DPA a 801Matrixy.

SPaudio věří tomu, že SONY CDP-337ESD (1987) je optimální zdroj signálu, na základě jejich zkušeností. Já na to mám jiný názor, ale to je vedlejší. Ano, z variabilního výstupu.

https://audio-database.com/SONY-ESPRIT/ ... 37esd.html

Je to 4xTDA1541a + digi filtr CXD1144

Nechcem spochybnovat to ako nieco pocuje, preto som sa k zapojeniu CDP 337ESD z variable out priamo do koncaku nevyjadroval. Kazdopadne som sa tomuto rieseniu doscela pocudoval. Okrem toho co vyssie znienil PMA, na vystupe ma toto CDP operaky JRC5532. Sony obvykle riesilo variabilny vystup motorovym potenciometrom (v tomto pripade neviem akej kvality a impedancie, ale obvykle to byvala dost bieda a zvukovo zvykli byt variabilrn vystupy CDP Sony horsie ako fixne)