Ellips-A projekt DIY
Napsal: 07 lis 2021 13:17
Poslech na hoře Olymp
Ano, tak by se mohl nazvat poslech na nově vyvinutých a největších reprosoustavách od zdejšího člena a konstruktéra "Kocoura".
Reprosoustava na první pohled zaujme svou velikostí robustností a ihned máte jasno, jak může taková soustava měničů a masivní konstrukce hrát. Na první pohled obrovské, přesto, po delším poslechu si na velikost zvyknete a vnímáte ji "adekvátní".
Jedná se o uzavřenou konstrukci, tedy čekejte rychlé, pevné a možná pro někoho "suché" basy. Měniče jsou vybrané ty nejlepší a to 1,5" Bliesma T34B (Berilyum) v semi hornové Wave Guide, 6,5" Scan-Speak Elipticor (impregnovaný papír) a basovou část emituje doslova 13" pumpa Scan-Speak 32W (impregnovaný papír). Poslouchali jsme v aktivu, ale dle konstruktéra je možnost i doladit výhybku pasivní, no je to ještě dlouhý kus cesty vývoje. Další info o soustavách, nikoli komerčních, nikoli sériové výroby, najdete na stránce https://pkaudio.webnode.cz/ellips-a/
A jak to hraje? Nejlépe co jsem kdy slyšel. Krátce by se dalo napsat takto. Kupte si sluchátka za 20 tisíc a více a zvuk si promítněte do prostoru. Proč sluchátka? Protože zde je zkreslení v nižších řádech a proto umí hrát velmi nahlas a velmi kvalitně.
Teď pár slov ohledně samotného testování. Místnost byla zvukově odladěná, středně zatlumená, difrakční členy ve předu i po stranách. Hrálo se na vytuněném CD přehrávači UDP-LX800 přes coax do aktivní části sestavy a to Okto Research dac8 PRO + 3x BV Audio 300SEE. Obsahem byly interpreti Massive Attack, Justice, Madona, Manu Katché, Dead Can Dance, Rebecca Pidgeon, Lisa Gerrard, Nerez a nějaký sborový zpěv se skladnou Má vlast.
Tak jdeme na to... První skladba byla z nouze cnost, přesto již první takty ukázaly, že jsme na Olympu:) Ihned vystoupili detaily a artikulace ženského vokálu ve zpívané skladbě Má vlast byla perfektní. Přitvrzujeme, na řadu přišlo Massive Attack, hlasitost jsme nechali na stejné hodnotě. Zvuk stále držel při sobě a nebylo potřeba ztlumovat. Je třeba dodat, že kvalita nahrávky zde není až tak dobrá. Nízké DR tak nějak trochu seskupí nástroje dohromady. Ale v tomto žánru to nevadí.
Další nahrávky byly popové, konkrétně Madonna. Zde je vidět, že jsou laděny na světlou stránku, objevují se sykavky, které ale vůbec nejsou agresivní. Pořád se drží hranice hlasitost hodně vysoko a není problém jít i výše. Chápej, rozmluva není možná :)
Následují akustické nahrávky, kde se ukáže plná kvalita beden. Skladba Hrr na ně od Zuzanky Navarové ukáží transparentnost těchto soustav. Tolik detailu obvykle není slyšet ani na TOP bednách zahraničních proveniencí v hodnotách vyšších stovek tisíc, či již v milionech. Navíc v takové hlasitosti si třeba keramické měniče raději pouštět nebudete :) V pozadí skladby je slyšet studiová brum, přece jenom je to nahrávka z roku 1990. Zbytek je luxusně transparentní a příjemné. Ač jsme měli málo času, tuto skladbu jsme sjeli celou. Na konci akustického žánru přišla jedna pecka, která mi utkvěla v paměti tak, že jsem si jí musel pustit doma na všem co mám. Od sluchátek do uší, přes VMA až po sluchátka NAD krmené HYPA1. Jedná se o skladbu Now we are free od Lisa Gerrard. Úvodní podání cimbálových tónů je zde vytažena tak, že slušíte jednotlivé struny nástroje. Tohle byla další skladba, kterou jsme v plné "palbě" doposlouchali do konce, zcela konsternovaní a oddáni této nádherné skladbě. Příjemně naladěn s mrazením v zádech jsem procedil "ano, tohle sestava a hlavěně obsah, který stojí za to jej mít"
Pak přišla Metallica, tady trochu zklamání. Nožná to bylo nahrávkou, která byla bůh ví odkud, prostě první skladba, která se opřela tak, že jsem měli potřebu ztlumovat. Teď přemýšlím, že je velká škoda, že jsem u sebe neměl nahrávku Beyond the Dark Sun od skupiny Wintersun. Jsem ale přesvědčen, že tady by byl nářez zcela v pořádku.
Nakonec přišel na řadu Jazzík, zde si pamatuji na jednu skladbu, nevím kterou, ale zjistil jsem, že reprosoustava umí reprodukovat i vertikální podání prostoru. Nevím jak to, ale jde to:)
Dobré dvě hodiny byly pryč a musel jsem valit, jak se u nás říká. Závěrem musím napsat, že návštěva byla velmi příjemná. K Petrovi jsem šel na dobrý poslech, ale že bude až tak dobrý, to jsem nečekal. Asi největším překvapení byly beryliové výšky a jejich konzistentnost při vyšším zatížení. Bas byl sušší, ale přesný. Uměl i nejhlubší tóny, kdy sem tam bylo slyšet u sub basové pásmo, tedy ruchy a zavadění o nástroj, atd. Cenu vlastně přesně nevím, ale nebude malá. Jen měniče vyjdou na 100TCZK, možná více. Na druhou stranu, buď dáte milion anebo pár se tisíc. Dnes jsou peníze levné, tak proč ne :D
Ano, tak by se mohl nazvat poslech na nově vyvinutých a největších reprosoustavách od zdejšího člena a konstruktéra "Kocoura".
Reprosoustava na první pohled zaujme svou velikostí robustností a ihned máte jasno, jak může taková soustava měničů a masivní konstrukce hrát. Na první pohled obrovské, přesto, po delším poslechu si na velikost zvyknete a vnímáte ji "adekvátní".
Jedná se o uzavřenou konstrukci, tedy čekejte rychlé, pevné a možná pro někoho "suché" basy. Měniče jsou vybrané ty nejlepší a to 1,5" Bliesma T34B (Berilyum) v semi hornové Wave Guide, 6,5" Scan-Speak Elipticor (impregnovaný papír) a basovou část emituje doslova 13" pumpa Scan-Speak 32W (impregnovaný papír). Poslouchali jsme v aktivu, ale dle konstruktéra je možnost i doladit výhybku pasivní, no je to ještě dlouhý kus cesty vývoje. Další info o soustavách, nikoli komerčních, nikoli sériové výroby, najdete na stránce https://pkaudio.webnode.cz/ellips-a/
A jak to hraje? Nejlépe co jsem kdy slyšel. Krátce by se dalo napsat takto. Kupte si sluchátka za 20 tisíc a více a zvuk si promítněte do prostoru. Proč sluchátka? Protože zde je zkreslení v nižších řádech a proto umí hrát velmi nahlas a velmi kvalitně.
Teď pár slov ohledně samotného testování. Místnost byla zvukově odladěná, středně zatlumená, difrakční členy ve předu i po stranách. Hrálo se na vytuněném CD přehrávači UDP-LX800 přes coax do aktivní části sestavy a to Okto Research dac8 PRO + 3x BV Audio 300SEE. Obsahem byly interpreti Massive Attack, Justice, Madona, Manu Katché, Dead Can Dance, Rebecca Pidgeon, Lisa Gerrard, Nerez a nějaký sborový zpěv se skladnou Má vlast.
Tak jdeme na to... První skladba byla z nouze cnost, přesto již první takty ukázaly, že jsme na Olympu:) Ihned vystoupili detaily a artikulace ženského vokálu ve zpívané skladbě Má vlast byla perfektní. Přitvrzujeme, na řadu přišlo Massive Attack, hlasitost jsme nechali na stejné hodnotě. Zvuk stále držel při sobě a nebylo potřeba ztlumovat. Je třeba dodat, že kvalita nahrávky zde není až tak dobrá. Nízké DR tak nějak trochu seskupí nástroje dohromady. Ale v tomto žánru to nevadí.
Další nahrávky byly popové, konkrétně Madonna. Zde je vidět, že jsou laděny na světlou stránku, objevují se sykavky, které ale vůbec nejsou agresivní. Pořád se drží hranice hlasitost hodně vysoko a není problém jít i výše. Chápej, rozmluva není možná :)
Následují akustické nahrávky, kde se ukáže plná kvalita beden. Skladba Hrr na ně od Zuzanky Navarové ukáží transparentnost těchto soustav. Tolik detailu obvykle není slyšet ani na TOP bednách zahraničních proveniencí v hodnotách vyšších stovek tisíc, či již v milionech. Navíc v takové hlasitosti si třeba keramické měniče raději pouštět nebudete :) V pozadí skladby je slyšet studiová brum, přece jenom je to nahrávka z roku 1990. Zbytek je luxusně transparentní a příjemné. Ač jsme měli málo času, tuto skladbu jsme sjeli celou. Na konci akustického žánru přišla jedna pecka, která mi utkvěla v paměti tak, že jsem si jí musel pustit doma na všem co mám. Od sluchátek do uší, přes VMA až po sluchátka NAD krmené HYPA1. Jedná se o skladbu Now we are free od Lisa Gerrard. Úvodní podání cimbálových tónů je zde vytažena tak, že slušíte jednotlivé struny nástroje. Tohle byla další skladba, kterou jsme v plné "palbě" doposlouchali do konce, zcela konsternovaní a oddáni této nádherné skladbě. Příjemně naladěn s mrazením v zádech jsem procedil "ano, tohle sestava a hlavěně obsah, který stojí za to jej mít"
Pak přišla Metallica, tady trochu zklamání. Nožná to bylo nahrávkou, která byla bůh ví odkud, prostě první skladba, která se opřela tak, že jsem měli potřebu ztlumovat. Teď přemýšlím, že je velká škoda, že jsem u sebe neměl nahrávku Beyond the Dark Sun od skupiny Wintersun. Jsem ale přesvědčen, že tady by byl nářez zcela v pořádku.
Nakonec přišel na řadu Jazzík, zde si pamatuji na jednu skladbu, nevím kterou, ale zjistil jsem, že reprosoustava umí reprodukovat i vertikální podání prostoru. Nevím jak to, ale jde to:)
Dobré dvě hodiny byly pryč a musel jsem valit, jak se u nás říká. Závěrem musím napsat, že návštěva byla velmi příjemná. K Petrovi jsem šel na dobrý poslech, ale že bude až tak dobrý, to jsem nečekal. Asi největším překvapení byly beryliové výšky a jejich konzistentnost při vyšším zatížení. Bas byl sušší, ale přesný. Uměl i nejhlubší tóny, kdy sem tam bylo slyšet u sub basové pásmo, tedy ruchy a zavadění o nástroj, atd. Cenu vlastně přesně nevím, ale nebude malá. Jen měniče vyjdou na 100TCZK, možná více. Na druhou stranu, buď dáte milion anebo pár se tisíc. Dnes jsou peníze levné, tak proč ne :D