Jazz na Blue Note,Prestige, Impulse! a dalších labelech na přelomu 50. a 60. let

[Dieter Burmester]

Vazne? Chtel jsem vedet vice o vyssi autorite, nereknes, OK. Pak jsem jeste zdvorile vyvratil, ze mam cim prispet. A to je cele.

[subumbra]

Vazne? Chtel jsem vedet vice o vyssi autorite, nereknes, OK. Pak jsem jeste zdvorile vyvratil, ze mam cim prispet. A to je cele.

Ale jo já si to myslel, že Tě zajímá kdo se s námi dělí o informace, myslím, že si se, alespoň podle toho co jsem někde četl, v tomto oboru také nějak pohyboval, takže je to pochopitelné, no i proto jsem čekal, že bys občas mohl přidat nějakou vlastní zkušenost. Těch lidí co vidí trochu do kuchyně moc není, takže za každou zajímavost jsme rádi, i třeba jen technického rázu, nemusí nutně souviset s jazzem.

[subumbra]

Vidím, že SUPRAPHON nemá asi mnoho příznivců mezi jazzmany což je určitě škoda, ale třeba se k tomuto tématu ještě vrátíme, minimálně systém "neprodejných členských prémií" by mě zajímal a snad je zde někdo kdo ho zažil:-)
Zpět tedy k americkým labelům a naváži na vedlejší vlákno a Sonnyho Rollinse.
Saxophone Colossus PRLP 7079 nahráno v r. 1956 v Hackensacku, vydáno 1957

IMG_0684.jpeg

toto je 2.US mono 1958
je to jedno z těch zásadních alb a jak zmínil Dasta nejen pro milovníky jazzu, pro ty je to, ale zákonná povinnost a nevlastnictví se trestá odnětím svobody alespoň na dvě léta.......v jazzově vyspělejších zemích i na pět let myslím.......:-)
Jako věechny nahrávky RVG pořízené v Hackensacku je samozřejmě mono tou správnou volbou, proto i Analog Production i další ctí toto pravidlo a své reedice vydávají v tomto formátu.Je pravda že původní Prestige presy jsou dnes opravdu velmi velmi drahé, ale jsou zde alternativy, až na obal, rovnocenné a za podstatně nižší ceny.
Jednou z nich je italská verze Music depositato katalogové číslo LPM 2048, ale výlisek je z originálních Prestige stamperů s identickými matričními čísly 1.US presu , včetně AB (Abbey Record Manufacturing) takže opravdu z 1.cutu RVG a z matky od AB , je to opravdu to samé dokonale vylisované s nádherným černostříbrným labelem, zajímavost je to, že existují verze s velkým ringem( foto níže) a DG identické jako Prestige pressing ale i s malým ringem asi 1a1/2 palce rovněž DG, mám dnes už jen tu s velkým ringem, ale měl jsem obě, matrice i záznam identické, jde pouze o jinou hlavu lisu a tvar stamperu.
Jeden Ital je nyní na Discogs ve VG+ za 200 a je to na Slovensku, na toho kluka mám i shodou okolností telefon, takže kdo chce 1.US mono v nejspíš skvělém stavu neváhejte, všechny předchozí dostupné verze Music jsem z disdcogsu koupil já pro své kamarády, je to velice vzácná věc!!!
Další plnohodnotné varianty jsou od dánského METRONOMU, francouzkého Barclay – 84 084, nebo britského Esquire – 32-045, všechno je rovněž lisováno dodanými originálními stampery.Poslední z těch doporučitelných je holandská verze od Artone Prestige Modern Jazz Giants – NO. 17, opět originální stampery ale vydáno až v roce 1966, nicméně cena 100Eur za VG+ což je momentálně jediný dostupný exemplář z Belgie rozhodně stojí za nákup. Mám z této řady PRLP 7047 Sonny Rollins Tenor Madness a je to excelentní, takže holanďana s klidem doporučuji, ale chce to opravdu neváhat.Doporučuji vyhnout se všem japoncům a čemukoliv co nemá v deadwaxu RVG .

IMG_0687.jpeg

IMG_0686.jpeg

[subumbra]

Dnes jsem byl nařčen z demagogie v diskusi o napájecím kabelu, tak jsem si řekl, že bych se za toto provinění měl potrestat a jako trest jsem si vybral
CONIUNCTIO od Jazz Q a Blue Effect, SUPRAPHON – 0 13 0845, mono,

IMG_0629.jpeg

IMG_0699.jpeg

pár kamarádů co vím, že toto album má (ze sběratelských pohnutek), ho nedokáže poslechnout celé, je to příliš složitá nekonvenční věc , krásně to popsal Antonín Matzner na zadní straně obalu,(moc rád čtu jeho poznámky) velký odvaz v 70., projev svobody a touha udělat něco co se nenosí, co asi i provokuje, co se vymyká normálu, co jde silně proti zaběhlým pořádkům, inspirací mohl být možná Herbie Mann, možná Eric Dolphy (Out to Lunch!)Toto album má z 60. let pouze reprodukci Mikuláše Medka na přední straně obalu, ale těleso bylo založeno v roce 1964 a toto je jeho první album, takže si myslím, že si zaslouží zmínit i když bylo vydáno až v roce 1970.
Album určitě muselo vzbudit v té době vášnivé debaty, i dnes je bráno jako něco "co se skoro nedá poslouchat" takže snad důstojný trest :-))))
Na tomto snímku jsem si mohl ověřit systém číslování stamperů SUPRAPHONU, který byl možná zaveden právě v roce 1970, strana 1 má číslo 6, je tence vyryto do stamperu, takže na LP je inverzně, číslo 6 není úplně dobrá zpráva, šest stamperů je asi tak maximum co se z jedné matky dá nakopírovat, strana 2 má vyrytou 2, opět je inverzně na LP, takže těžko z toho vyvodit jednoznačný závěr kolik se skutečně těch stamperů povedlo a použilo.

IMG_0696.jpeg

IMG_0695.jpeg

strana A a 6 vyrytá v dead waxu

IMG_0693.jpeg

detail "6" z mikroskopu, je vidět, že na rozdíl od matričních čísel rytých do laku nebo matky, tato značka vyrytá do laku je na LP vystouplá

Zde se nabízí možnost porovnat případně exemplář s vyrytými jedničkami pokud takový existuje a zkusit vyhodnotit vliv opakované galvanoplastiky na zvuk výlisku. Pocitově vnímám zvuk strany 2(s dvojkou) jako trochu lepší než strany 1(s šestkou).
Takže pokud někdo má ve verzi mono ........

[efičák]

Chválím Tě subumbra ! Tímto jsi potvrdil heslo učitele národů Járy Cimrmana : Nedám si dnes po obědě viržinko. Neplačte, sami jste si to zavinili!

Pokusím se také něco pustit analogově výživného. Kamarád mi předělal phono v předzesilovači Kenwood C1 na extrémní kvalitu, která mi zjevuje pravdu o pohonu gramce, nahrávce i šumu drážky. Není to hezké vědět všechno.

[subumbra]

Chválím Tě subumbra ! Tímto jsi potvrdil heslo učitele národů Járy Cimrmana : Nedám si dnes po obědě viržinko. Neplačte, sami jste si to zavinili!

Pokusím se také něco pustit analogově výživného. Kamarád mi předělal phono v předzesilovači Kenwood C1 na extrémní kvalitu, která mi zjevuje pravdu o pohonu gramce, nahrávce i šumu drážky. Není to hezké vědět všechno.

Ahoj Aleši, teď si mě opravdu potěšil protože jsem přin tom na toho Járu opravdu myslel, takže "Díky náčelníku, že ses mě zastal"

[subumbra]

POSLECHOVÁ AKCE S POROVNÁNÍM RŮZNÝCH PRESŮ
Vážení přátelé nejen jazzu, jelikož čas letí velmi rychle tak jsme tento weekend po dohodě stanovili termín pořádání této akce a bude to 21.9.2024 v Uhříněvsi.
Účast potvrdili krom jiných Dasta,mračoch,PMA, Pytell a co nás těší obvzláště přijedou i chlapi z Ostravy, musím říct, že všichni co připravujeme tuto akci si toho nesmírně vážíme a to nejen kvůli té dálce......kdo to konkrétně bude bych rád nechal jako milé překvapení.
Znovu připomenu, že krom mnoha zajímavých ranných US presů jazzových či bluesových titulů, budou k poslechu i laky nebo direct cuty do vinylu.
Protože impulsem pro toto setkání byla Dastova chuť porovnat Saxophone Colossus od AP s US monom presem , připravujem i lacquer tohoto snímku s naším "new masteringem" a budem ho tedy moci porovnat minimálně s třemi dalšími verzemi. Ten měsíc uteče jako voda, takže pokud někdo bude mít nějaké návrhy co by bylo zajímavé porovnat tak pište, ať se můžeme připravit, Dasta určitě krom jazzu přiveze první presy Pink Floyd i něco navíc takže si na své přijdou i ti co jazz nemají jako hlavní žánr.

Nyní bych rád představil další label na jehož nahrávkách se podílel RVG, je to label na který jsem narazil spíše náhodou, respektive byl v balíčku jednoho francouzského prodejce, který mi posílá pravidelně své nabídky.Je to SAVOY, Savoy Records, zaměřoval se hlavně na jazz a blues a vydávali u něj hlavně v druhé polovině 50.let muzikanti jako Donald Byrd, Hank Jones, Paul Chambers, Dexter Gordon, Art Blakey, Fats Navarro a další.
Sám žádnou LP z produkce Savoy nemám, ale něco jsem si poslechl via YouTube a myslím, že se o nějakou pokusím, bohužel ceny možná i kvůli RVG v deadwaxu nejsou úplně nízké, ale jsem zvědavý jak to hraje a jaký charakter vtiskl zvuku RVG.Takže budu čekat až se něco objeví za přijatelnou cenu.

Jedním z titulů na SAVOY který určitě stojí za hřích je zde vyobrazený Donald Byrd – Byrd's Word Savoy Records – MG 12032 mono 1956

R-3431312-1504644456-7447.jpg

R-3431312-1641340817-3819.jpg

[Dasta]

IMG_20240906_180513.jpg

IMG_20240906_180456.jpg

Doporučuji sehnat a přečíst,pro člověka, který se zabývá poslechem a sháněním desek opravdu lahůdka.

[PGH]

Tak na to se těším jestli ji seženu, Honzo diky za inspiraci!

[subumbra]

Honzo, díky za tip , právě jsem koupil ne e-shopu už se těším až dorazí, 400 stran to bude super na podzimní večery

[Antony]

Syžet mi tedy nápadně připomíná film Devátá brána s Johnny Deppem. Akorát nešlo o vinyly, ale o knihy.

[HonzaE]

Díky za tip, také jsem objednal.

Pro PGH a další za pár korun třeba zde:
https://www.levneknihy.cz/posledni-des ... lwbJGsLCs

[subumbra]

Dnes jsem vytáhl můj oblíbený titul z dílen Atlantic Recording Corporation, Atlantic mám tak nějak spojený s prvními alby Led Zep, ale měli pod svými křídly i spoustu skvělých jazzmanů, namátkou Charles Mingus, Jonhn Coltrane, no a jeden z mála jazzových flétnistů a tím je Herbie Mann.
Vždycky si tak říkám jestli on nebyl trochu inspirací pro našeho Jiřího Stivína, v některých nahrávkách mě to srovnání vplouvá na mysl.......
Každopádně jedno z jeho nejznámějších alb je Herbie Mann at the Village Gate ATLANTIC 1380 ,

IMG_0759.jpeg

je to živák ze stejnojmenného New Yorkského klubu, natočený v roce 1961, album vyšlo o rok později. Trochu jinak střižený jazzík s prvky latiny a zajímavými perkusemi, skvěle mi v tom zapadá vibraphone v podání Hagooda Hardyho. Vibraphon je nástroj, který mi né vždy sedne, Jimmy Smith se třeba v mé sbírce nachází pouze na kompilaci od SUPRAPHONU na modrém labelu, ale jeho řadová alba jsem nikdy nedokázal nějak uchopit....avšak vibe jako doprovodný nástroj na albu Herbieho Manna mě úžasně baví a dodává celému aranžmá živost a hravost. Tři vyobrazené exempláře jsou dva mono a jeden stereo, mono presy jsou, ale každý jiný, jeden je standardní MGM pressing ATLANTIC 1380 s rytými matričními čísly, druhý má, ale matrice ražené, liší se i masteringem a lisovnou(jiný tvar hlavy lisu) přičemž label i obal je identický,nepodařilo se mi ho ale nikde dohledat a zařadit, streo pressing je Německo ale US stamper a tedy i mastering US Atlantic.
Zvukově, bych toto album hodnotil jako lehce nadprůměrné, nikoli však výjimečné, nejvíce se mi líbí 1.US mono MGM pressing, je to nahrávka z klubu, takže nejde srovnávat se studiovými , ale i tak je poslech zábavný a zpracování nahrávky je myslím povedené . Je to však obsah co v tomto případě dávám na první místo, je to samozřejmě velmi subjektivní, ale v tomto případě to tak cítím.

IMG_0747.jpeg

IMG_0746.jpeg

[attachment=1]

[PGH]

IMG_4154.jpeg

Knížka už je doma

[subumbra]

dnes dorazila i mě

IMG_0760.jpeg

[tm.watch]

Taky už ji mám. Pro ostravské mám tip - prodejna Levné knihy u Futura.

[subumbra]

Dnešní LP bude pro mnoho z Vás jistě "velkou známou", žádný Hard Bop ani jiný jazzový ortodoxní styl, je to skvělá kombinace filmové hudby Henriho Manciniho a labelu RCA Victor.The Pink Panther Henri Mancini RCA Victor – LPM 2795 ,

IMG_0777.jpeg

album nahrané v RCA Victor's Music Center Of The World, Hollywood, California v roce 1963. Mám jich šest kousků, stále jsem hledal lepší a lepší...... je to jedno z těch zvukově naprosto skvělých alb, které se dají stále pořídit za opravdu pár dolarů, takže většinu finální ceny tvoří doprava ze zámoří a VAT. Je to také jeden z mála snímků, který si více užívám ve stereu než v mono, ale může to být i tím, že moje mono verze Hollywood presingu není v takové kondici jako stereo, omylem se mi dostal do sbírky i pozdní repres od německého prodejce který se spletl a špatně zalistoval a je to pouze důkaz toho, že u těchto snímků nemá smysl pořizovat nic jiného než originál z roku 1963.
Párkrát to někdo přinesl i v nějaké remastrované verzi , ale srovnání dopadlo jako obvykle , přičemž cena originálu nebývá vyšší než nový remaster......
Samozřejmě vezmu 21.9. s sebou pokud někdo má repres ke srovnání, tak prosím vezměte také :-)

[subumbra]

Přátelé sobota 21.9. je již za dveřmi, tak bych si dovolil sepsat jakýsi playlist či spíše výtah ze seznamu titulů, které budou v sobotu k poslechu a k porovnání.

CL 934 Ellington At Newport 1.US MONO 1956
S 63531 Ellington At Newport 1.US STEREO 1963
CL1355 1.US 1959(Kind of Blue) MONO
CS 8163 1.US 1959(Kind of Blue) STEREO
CL 1397 US MONO 1960 + Fontana 1.UK MONO Fontana – 682 065 TL 1960
PRLP 7079 2.US 1958(Sax Clossus),+ Music depositato+ newmaster 2024
PRLP 7165 1.US 1959
PRLP 7175 1.US 1960
PRLP 7047 US stamper mono ARTONE Netherland
BLP 1577 US 1962 (Blue Train)
BLP1595 1.US 1958(Somethin' Else)
BLP1593 2.US 1959
BLP1581 1.US 1957
BLP 4031 US.1966
JOHN COLTRANE na Impulse! všechny co mám tedy krom Ballads
BLP 4041 remaster BG 2004 + BST 84041 1.Jap 1981 GXK 8202
BLP 4048 1.US 1960
BLP 4157 1.US 1964
BLP 4003 US 1962
BST 84098 US 1973
BST 84034 US 1966
BST 84123 US 1966
Verve Records – V6-8545 1.US 1964
NPL 28038 1.UK 1964 (Muddy Watters, Folk Singer)
ECM Records – 25MJ 3553 Jap 1986(Trio Music Live in Europe)
CL1397 1.US 1959
Verve MG V-8327 1.US 1959 + 1.Jap 1972 MV2016
LSP- 2795 THE PINK PANTHER 1.US 1963,STEREO, MONO, REPRESY 73,83
Pietoso 1.CSSR (modrý label)MONO i STEREO
Orchestr Gustava Broma 1.CSSR (modrý label)
ECM 1064/65 The Koln Concert 1.Germany 1975 + repres 1976
ECM 1230
MCA2 4128 Charles Mingus

kompletní Beatles vyšlé na Parlophone všechno 1. a 2. mono presy

TACET L163 Vivaldi The Four Seasons, tubes recording only
ETERNA 725041 Carl Philipp Emanuel Bach - Berliner Sinfonien
Rolling Stones Records ‎– COC 59100 The Rolling Stones ‎– Sticky Fingers, ZIPP Zipper 1.Germany 1971

Dasta dále přiveze krom jiného:
PINK FLOYD The Wall, DSOTM, WWH, všechno UK + Japan
Black Sabath
Jethro Tull
Bad Co
a jistě ještě něco navíc :-) takže bude potěšeno i ucho bigbeaťáků
krom LPs bude rovněž spousta muziky na CD pro porovnání i jen tak pro radost z poslechu.

Materiálu bude tedy snad dosti :-)

Pro jistotu ještě uvedu, že MONO se bude hrát přes AT33MC MONO a STEREO tentokrát přes Ortofon Per Windfeld, ať máme malou změnu oproti A95, kterou jsem měl osazenou posledně.

[m+m]

To aby ta akce byla od pátku do neděle, kolik je muziky v
plánu si poslechnout. Ty Beatles můžou být zajímavé.
Ať se vám akce podaří.

[Miles]

To bude krásná sobota plná pěkné muziky , škoda jen že se nemohu zůčastnit ! Tak snad někdy příště při dalším srazu analogových nadšenců

[subumbra]

to m+m, Miles,
chlapi díky za pozitivní reakci, pokud se to bude líbit, určitě rádi něco podobného zopakujeme i třeba pro žánrově méně vyhraněné fandy....
tady to samozřejmě bude hlavně o jazzu a materiálu je tolik, protože půjde především o porovnání různých pressingů, takže se nebudou hrát celá alba to bychom opravdu za sobotu nedali a to nejen z časových důvodů, jinak krom uvedených katalogových čísel beru téměř všechny Milese vydané na Prestige :-) ......
no a až nebude co porovnávat budeme volně probírat zvukově nebo obsahově zajímavé snímky podle chuti všech zúčastněných, takže se na dost titulů asi vůbec nedostane, tím spíše můžeme připravit pokračování - 2.díl

Pro všechny co se chystají zítra k Mariánovi: všechno jsme dnes nachystali a celkem to "hrálo" takže by vinyly neměli zklamat :-)

[tm.watch]

Pro všechny co se chystají zítra k Mariánovi: všechno jsme dnes nachystali a celkem to "hrálo" takže by vinyly neměli zklamat :-)

Ostrava už se těší a už jen za to, že jsi to dal dohromady ti patří velký dík Taky Marianovi, že poskytl prostory

Zklamání se při takovém setkání fandů vůbec neobávám.

[samcus]

Time Out Davida Brubecka od AP, který jsme svorně vyhodnotili jako vynikající a pro ty, kteří nejsou postižení potřebou 1.US presu

Jen malá poznámka pro ty jež by tuto desku sháněli. Tak se jednalo o Classic Records z roku 2002 a ne AP.

https://www.discogs.com/release/1981546 ... t-Time-Out

[subumbra]

Petře díky za korekci, chtěl jsem Ti volat zda bys neuvedl přesné vydání, no učinil jsi nápravu mé chybné informace dříve sám