SPaudio

[Vienna]

Docela dobre je to popsane zde: https://sheffieldlab.net/content.php?content_id=1002
Romantiku trochu kazi fakt, ze v rozhovoru pro Sound On Sound, kdyz Sheffield vydaval svoje veci znovu v digitalu (RB a DXD), Doug Sax sam pripustil, ze ho sokovalo, kolik informaci se v prubehu prevodu na spotrebitelsky vinyl ztratilo. Pro poradek jen pripominam, ze krome zde omilanych harmonickych, existujicich lec utopenych v sumu drazky, je to hlavne drasticky orez na basu a dynamicka komprese.
Ale znovu: netvrdim, ze vysledek neni pro ucho prijemny. Jen je potreba prekalibrovat usi na jina ocekavani a nechtit po vinylu neco, co neumi a z pinipu ani umet nemuze. To stejne plati o digitalu, i ten ma svoje omezeni, ale hlavne byl postizen naplno kompresnim silenstvim a digitalnimi efekty, kdezto u vinylu se s tim zacalo ve vetsi mire blbnout "az" v 60. letech (Motown, The Beatles). Ani pred timto obdobim ale z vinylu plnou dynamiku neuslysis, tam zase nastupuji technicky principielni omezeni.
Za sebe to uzaviram tim, ze pro mou omezenou mysl, zatizenou optikou moderniho sveta, hraje vskutku vinylovy retezec 'harmonicteji' a bezproblemoveji, hlavne v recovem pasmu, kde ma nejvic energie, lec dobry digitalni retezec ho ve vsech ostatnich ohledech rozdupe. Na prach.

[Subumbra - SPaudio]

Vienna, děkuju za odkaz na Sheffieldlab, kde krásně popisují schopnost drážky udržet dokonale informace i při použití technologií již v té době zastaralých, ukazuje to tak přirozenou správnost takto řešeného mechanického záznamu. Jště bych jen podotkl, že technologie direct cut je z puristického pohledu skvělým řešením, RVG ji používal ještě v 50.letech do příchodu magnetofonu AMPEX 300. Daug Sax ukazuje jak se zvýšením záznamové rychlosti na 78 ot. daly obejít i tehdy katastrofální parametry přenosek a mizerných gramofonů, my dnes dosahujeme mnohem lepších výsledků i při 33ot díky obrovskému posunu techniky, 45 a half speed je ale ještě jiná liga, ale to je ti asi jasné…..Ten direct cut má samozřejmě limity a ty jsou dány nulovým nebo minimálním prostorem pro zpracování nahrávky, nechtěl bych být hrotem v drážce, takže komerčně je to bohužel prakticky nepoužitelné. Nicméně při cutttingu na 78ot a half speedem by se dalo dosahovat výsledků ještě lepších než jsem zde popisoval. Mohl by to tedy být absolutní ultra high-end. Je dobře že si na to poukázal.

Tu historii jsem si celou prošel, popisuje tam to rozčarování ze zvuku tehdy komerčního vybavení, což ale asi nikoho nepřekvapí.
Zajímavé pro nás jsou ty rozhovory pro odborné časopisy o nichž se zmiňuješ, zejména poznámka o skutečnosti, že to nejlepší z hlediska zvuku co si můžeš v roce 2010 pořídit jsou vinyly ze 60.let cituji :
“I když je LP technologie, ve které se skvěle vyznám a cítím se v ní naprosto komfortně, je vlastně patetické, že to nejlepší, co si můžete v roce 2010 z hlediska zvuku koupit, je LP – artefakt z roku 1960. Za mě platí, že kdybych mohl jít domů a poslouchat disk ve 192 kHz přesně tak, jak to slyším u sebe v masterovacím studiu přímo z pásu, klidně byste si všechny LP mohli nechat „
tedy se shodujeme………
Možná si mohl ještě zmínit, že Doug Sax byl paradoxně jedním z největších odpůrců běžného digitálu (CD Red Book) a proslul tričkem s nápisem „Stop the Digital Madness“. Tvrdil, že běžné CD nikdy nedokáže zachytit to, co je na pásech. High-res (192 kHz) vzal údajně na milost až v roce 2010 čistě z pohledu pohodlí, že by mohl mít studiový master přímo doma, bez nutnosti mechanického lisování, – snad to nebudeš brát tak, že jsem ti vykradl myšlenky, když jsem to tu za tebe takhle doplnil. :-)

Rovněž kritizoval limity běžné komerční produkce LPs i komerční aparaturu, takže se opět shodujeme, my se navíc snažíme vlastním vývojem ty limity posunout na hranice možného, samozřejmě s ohledem na pro nás dostupné technologie.

Vezmuli v potaz odkaz Douga Saxe na který si upozornil, současné nesporně lepší technické možnosti, vidím jako dokonalý výsledek DSD soubor resp.SACD. Jen si možná v tom zápalu přehlédl, že tady ten digitál funguje jako dokonalá konzerva pro dokonale mechanicky zpracovaný záznam, tedy digitál a analog nejsou soupeři co by se rozdupávali na prach, ale partneři, co vloží do společného projektu každý to své nejlepší.
Tvá zřejmě nulová zkušenost s top analogem ti asi nedovolí posunout svou představu k reálným možnostem těchto procesů s dnešním vybavením.
Zveme tě s Pavlem k nám do Litoměřic na kávu, nejsem Radecký, takže bude i „Vídeňská“ a my ti rádi vše předvedeme.

[zappa - Mecca studio]

Jsem velký fanoušek digitálního přehrávání, a přesto jsem podlehl opět kouzlu analogu, zvláště u hudby mi velmi blízké z mládí, pokud vložíte na gramec vydání z té doby tak to pro mne má zcela jiné kouzlo než ze streamu. prostě analog jsem si pořídil hlavně kvůli těmto starým presům, pustím vám první americké vydání Zappy a budete čumet co z toho leze za nádheru. U novodobých nahrávek je to titul od titulu, ale tady už ultrahighendový stream dokáže mnohé analogy překonat, někdo více někdy méně. Tohle téma mne hodně zajímá, díky oboum.